Zdá se, že treky, poutě, putování zažívají svou renesanci. Alespoň podle počtu a obliby cestovatelských přednášek a veletrhů. Lidé putují do Santiaga de Compostela, po Novém Zélandu, do Říma, po horách..Možná se mýlím, a putovat, vandrovat,chodit se nikdy nepřestalo.
A tak ve mně uzrálo rozhodnutí podniknout zcela ojedinělou pouť domů. Doma je tam, kde má člověk svou rodinu, tak je na mé pouti kuriózní, že "domů" je na obou koncích mé cesty. Určitě jsem první, kdo podnikne pouť domů na trase Mokrouše - Pelhřimov.
Jelikož už nejsem ve věku, kdy bych chtěla s sebou vláčet stan, karimatku, případně přespávat někde v lese pod širákem, rozhodla jsem se rozdělit svoje putování do několika(mnoha) etap a nemám vůbec představu, za jak dlouho je projdu. Jisté je jedno, když jsem se pro to rozhodla, projdu tuto trasu ( kterou jsem za studií projela snad stokrát autobusem a poté stokrát autem) pěšky , i kdyby to mělo trvat několik let.
Pelhřimov má své jméno po poutníkovi a poutník se řekně v angličtině pilgrim. Přijměte tedy pozvání na asi 200 km putování po naší zemi, tak jak si ho prožiju na vlastní kůži (a hlavně na vlastní nohy:-))...
